Fselico Mozne co existutuje na svete

Oficiální website: www.nashvillepredators.com

  Rozšíření NHL o tým Nashville Predators v roce 1998 bylo určitě zajímavým krokem a spokojený s premiérovou sezónou musel být i hlavní trenér Barry Trotz. Nováčkovská bilance klubu byla dvacet osm výher, čtyřicet sedm proher a sedm remíz, tj. celkem šedesát tři body. Ambice klubu byly sice možná větší, ale z předposledního místa Západní konference se do play off nepostupuje.

  Už po první sezóně ale mohly ostatní kluby Predátorům závidět minimálně jednu věc: fantastické publikum. Predators si, podpořeni místními osobnostmi jako Vince Gill, Reba McIntyre a Barbara Mandrell, rychle získali oblibu obyvatel Nashvillu a na zápasy chodí v průměru 16 000 pořádně hlučných návštěvníků. A to je na tak mladý klub rozhodně vynikající úspěch.

  S výsledky na ledě to ale stále na nějaké bujaré oslavy není. V sezóně 1999-2000 Predators zopakovali svou bilanci 28-47-7 z předchozího ročníku, když si díky novému formátu prodloužení připsali celkem sedmdesát bodíků. Ostatní kluby na Západě ovšem prokázaly ještě lepší růst výkonnosti, a tak Nashville skončil ve své konferenci až úplně poslední.

  Trochu na lepší časy se Predatorům začalo blýskat ve třetím roce jejich působení v NHL. Třicet čtyři výhry, desáté místo Západu a o deset bodů vylepšený klubový rekord jsou poměrně slušné výsledky. O ty se zasloužily především tradiční opory mužstva jako Cliff Ronning, Patric Kjellberg či Mike Dunham, ke kterým se přidal nečekaně produktivní Scott Walker. Klub ale stále neměl ve svých řadách jedinou opravdovou hvězdu, snad pouze několik nadějných talentů.

  Když Predators před sezónou 2001-02 angažovali obávaného rváče Stu Grimsona, domníval se kouč Barry Trotz, že jejich mladí hráči získají větší odvahu a sebevědomí. Jeho prognóza se ale nepotvrdila a Nashville se ani počtvrté za sebou do vyřazovacích bojů neprobojoval. K postupu mu tentokrát chybělo pětadvacet bodů.