Carolina Hurricanes
Carolina Hurricanes | |
 Vstup do NHL: 22. června 1979 jako Hartford Whalers, 25. června 1997 se klub přestěhoval do CarolinyPrvní sezóna: 1979-80 Stadión: RBC Center, 18.730 diváků Největší úspěchy: Stanley Cup 2006 Adresa: 1400 Edwards Mill Road, Raleigh, NC 27607 Oficiální website: www.carolinahurricanes.com Nová etapa klubu Hartford Whalers začíná datem 6. 5. 1997, kdy jejich šéf Peter Karmanos oficiálně oznamuje dohodu s Raleigh City a během následujících čtyř měsíců přesouvá klub se vším všudy z Hartfordu (Connecticut) do Raleigh (North Carolina). 16. 6. 1997 na tiskové konferenci oficiálně představili svoje nové barvy a logo klubu Carolina Hurricanes. Přípravný kemp otevřeli 8. 9. 1997 v Greensboro (v hale Greensboro Coliseum), kde také svoji první sezónu odehráli.
Reorganizace NHL v roce 1998, při vstupu Nashvillu Predators do soutěže, přesunula Carolinu do slabé Jihovýchodní divize, kterou klub také díky skvělým výkonům brankáře Arturse Irbeho vyhrál. Hurricanes pak ale v prvním kole play off nepřešli přes Boston, navíc je těsně po šestém rozhodujícím utkání postihla velká tragédie. Při návratu domů při automobilové havárii tragicky zahynul obránce Steve Chiasson, jedna ze stálých opor mužstva.
Obdobně to vypadalo i v ročníku 2000-01. Tentokrát ale Hurikáni, posíleni o takové borce jako Rod Brind`Amour nebo Sandis Ozolinš, do play off na poslední chvíli proklouzli. Při rovnosti bodů s devátým Bostonem to sice bylo pouze díky vyššímu počtu výher, i tak se ovšem v Raleigh slavilo. Radost však netrvala dlouho. Ne že by se snad čekalo, že Carolina v prvním kole přes obhájce Stanley Cupu z New Jersey přejde, ale způsob, jakým obránce Devils Scott Stevens vyřadil ze hry nejprve mladíka Shanea Willise a potom i kapitána týmu Rona Francise, mírně řečeno rozladil mnoho příznivců Hurricanes. Hokejisté Caroliny se stali obrovským překvapením sezóny 2001-02. Ze své domácí haly udělali nedobytnou tvrz, do které přijížděli všichni soupeři s největšími obavami. Zatímco o útok se Hurricanes bát nemuseli (Francis, Brind`Amour, Kapanen, O`Neill, Cole, Battaglia), v obraně byli nuceni udělat nějaké změny. Jednou z nich byla výměna ofenzivně laděného beka Ozolinše na Floridu, odkud za něj přišel obránce Hedican a bránící centr Kevyn Adams. Ze St. Louis získali neústupného Seana Hilla. Úctyhodné výkony jim zajistili vítězství v Jihovýchodní divizi, ale to všechno bylo nic v porovnání s úspěchem v play off. Důraznou hrou založenou na vynikajících výkonech obou brankářů (Irbe, Weekes) se postupně přes New Jersey, Montreal a Toronto probojovali až do finále Stanley Cupu. Ani v něm se neztratili, a i když nevyhráli, nadělali hvězdám Detroitu velké starosti. | |
Carolina se během sezóny odhodlala k několika odvážným výměnám, během
nichž přišla o některé dlouhodobé opory, jakým byl brankář Sean Burke
či útočník Geoff Sanderson. Přesto ji však zůstalo dost skutečných
osobností, které svými výkony dělaly 'novému' klubu čest. Opravdovou
hvězdou týmu byl reprezentační útočník Kanady z OH v Naganu, Keith
Primeau, který společně s finským reprezentantem Sami Kapanenem obsadil
první místo v bodovém hodnocení hráčů týmu, a to naprosto shodným
výsledkem 26 gólů a 37 asistencí. Mezi těmito borci si také zahrál
univerzální Robert Kron, který jako již tradičně odváděl velký kus
nevděčné černé práce. Post brankáře si na chvíli vyzkoušel i slavný
Kirk McLean, přesto však zůstal v pozici brankářské jedničky skvělý
Trevor Kidd. 
Sezónu 1997-98 ukončili Hurricanes s bilancí 33-41-8. V Severovýchodní
divizi skončila Carolina šestá se 74 body, ve Východní konferenci
devátá a v lize se umístila na sedmnáctém místě. Klub se tak pošesté za
sebou (poprvé jako Carolina Hurricanes) nedostal do bojů o Stanley Cup,
když byl již počtvrté v řadě vyřazen až v posledním týdnu sezóny. 
Bohužel pro Hurikány následoval po výborném ročníku v následující
sezóně 1999-2000 opět ústup ze slávy. A nebylo to ani tak horšími
výkony týmu, i když stávkující Keith Primeau určitě velmi scházel, ale
spíše lepšími soupeři v divizi. Floridu neuvěřitelně vytáhnul nahoru
Pavel Bure, Washington zase těžil ze skvělé hry Olafa Kölziga.
Hurricanes se o postup rvali až do posledního zápasu, nakonec to ale o
jediný bodík nestihli.
