Fselico Mozne co existutuje na svete

Oficiální website: www.tampabaylightning.com

  Tampa Bay Lightning byli svého času první oficiální tým profesionálního sportu v Severní Americe, který měl majoritního vlastníka za hranicemi kontinentu. Fungování a výsledky mužstva byly totiž ostře sledovány nejen na západním pobřeží Floridy, ale i v Tokiu, v kanceláři Yoshio Nakamury, japonského obchodníka a prezidenta klubu. Ten hned prvního dne svěřil všechny záležitosti hokejového týmu do rukou Phila a Tonyho Espositových, bývalých hvězd NHL, kteří u týmu začali zastávat funkce generálního manažera (Phil) a provozního ředitele (Tony).

  Bratři Espositové si na místo hlavního trenéra vybrali šikovného Terryho Crispa. Tvorba týmu začala výběrem hráčů prostřednictvím draftu. Volba Lightning číslo 1 v draftu 1992 padla na obránce Romana Hamrlíka, který se záhy stal pro mužstvo nepostradatelným, stejně tak jako o rok později vybraný útočník Chris Gratton. Tento robustní hráč přinesl do týmu sílu a schopnost střílet góly. Výborným obchodním tahem bylo získání brankáře Darrena Puppy z Floridy v přerozdělovacím draftu 1993.

  Do hokejového kolotoče vstoupily Blesky společně s Ottawou Senators v ročníku 1992-93. Na začátku sezóny se Philu Espositovi podařilo přilákat pozornost médií tím, že angažoval do přípravného utkání brankářku kanadské reprezentace Manon Rheaume, která během jedné třetiny zaznamenala sedm úspěšných zásahů. Na dlouhou dobu to bylo ale to jediné, čím Esposito a jeho tým veřejnost zaujali. V průběhu prvních tří ročníků výkony týmu spíše kolísaly, ale i tak na jeho zápasy chodil rekordní počet diváků. Po první sezóně opustila Tampa arénu Expo Hall pro 10 400 sedících diváků a nastěhovala se do Thunder Domu, který měl největší počet míst k sezení (28 000) v celé NHL.

  Na střetnutí Lightning v této hale několikrát přišlo přes 23 000 diváků. Na utkání proti rivalské Floridě Panthers zavítalo dokonce 27 227 fanoušků, což je rekord NHL. Teprve v sezóně 1995-96 se ovšem Tampa osmým místem ve Východní konferenci kvalifikovala do play off. V bojích o Stanley Cup ale ztroskotala hned v prvním kole na Philadelphii Flyers, když prohrála 2:4 na zápasy. Klub se v té době opíral především o výkony útočníka Briana Bradleyho, který byl v týmu Tampy nejlepším střelcem ve všech prvních čtyřech sezónách. Přínosem pro útočnou hru mužstva byli rozhodně i Evropané Petr Klíma a Mikael Andersson.

  V následujících dvou sezónách ale Bleskům účast v play off opakovaně unikla a klub postupně opustili jak Gratton, tak i Hamrlík. Slaboučkou náplastí na poraněnou hrdost klubu byla účast hráčů Roba Zamunera (Kanada) a Mikaela Renberga (Švédsko) na OH 1998 v Naganu. Tým se totiž v samotné NHL propadal stále hlouběji a v sezónách 1997-98 a 1998-99 skončil vždy na posledním místě ligové tabulky. Mužstvu hodně škodily jak časté změny majitele, tak i poněkud chaotické vedení kouče a generálního manažera v jedné osobě Jacquese Demerse. Ten v zoufalé snaze zlepšit výkony svých svěřenců sahal až příliš často k rozsáhlým hráčským výměnám a na výsledcích nestabilizovaného kádru se to silně projevovalo. Demers byl také podle očekávání za mizerné výkony týmu na konci sezóny 1998-99 propuštěn a jeho pozici zaujal Steve Ludzik. Novým generálním manažerem se současně stal Rick Dudley, který přišel z Ottawy.

  Toto nové vedení Tampy si před sebe postavilo nelehký úkol vybudovat z Lightning úspěšný tým. A to na základě dlouhodobé práce s talentovanými hráči, které by měli osobním příkladem vést ostřílení harcovníci typu našeho Petra Svobody. Že půjde o bezesporu velmi bolestný proces, ukázal jasně ročník 1999-2000. Blesky skončily až na předposledním místě celé NHL, a to ještě jenom díky tomu, že do soutěže přistoupili Atlanta Thrashers.

  Naprosto stejná situace se bohužel opakovala i o rok později. Lightning v základní části nastřádali mizerných padesát devět bodíků a znovu byli celé lize téměř pro smích. Talentovaní hráči jako Brad Richards, Fredrik Modin, Vincent Lecavalier, Pavel Kubina nebo Kevin Weekes se sice snažili, seč mohli, ale prokletí nekonečných neúspěchů se jim zlomit nepodařilo. Možná i proto, že za celou sezónu prošlo kádrem Blesků pětatřicet hráčů, v to počítaje pět gólmanů.

  Ani desáté výročí založení klubu neoslavila Tampa výrazně zlepšenými výkony. Za hlavní pozitivum její hry lze považovat fakt, že až do konce roku 2001 patřila k týmům s nejméně obdrženými brankami. Největší zásluhu na tom měl skvělý brankář Nikolaj Chabibulin. Škoda jen, že si svoji formu nedokázal udržet i ve druhé polovině ročníku 2001-02. Mužstvo srážely do kolen i zdravotní problémy a nevyrovnaná hráčská kvalita. V důsledku toho si Lightning již posedmé za sebou nezahráli v play off.